|
|
Vliv hazardních EM polí na velké objekty
Klučka, Jaroslav ; Kovács, Peter (oponent) ; Řezníček, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simulací účinků elektromagnetického pole na letadlo pomocí počítačového programu PAM-CEM. Účelem simulace je ověřit podmínky pro umístění přístrojů a kabelů ve vybraných místech. Byly vybrány dvě vnější rušivé elektromagnetické pole: vyzařované pole o vysoké intenzitě HIRF a bleskový výboj. Při simulaci HIRF bylo letadlo ozařováno vnějším elektromagnetickým polem. Bylo sledováno rozložení elektromagnetického pole uvnitř letadla během ozáření. Dále byla měřena intenzita elektrického pole ve třech místech, kde se předpokládá umístnění citlivých elektronických zařízení. Při simulaci bleskového výboje byly brány v úvahu pouze nepřímé účinky blesku. Do pláště letadla byl zaveden proudový impuls a bylo sledováno rozložení povrchových proudů.
|
|
|
Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří
Valachová, Michaela ; Žák, Michal (vedoucí práce)
Název práce: Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří Autor: Michaela Valachová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Vývoj 60 izolovaných konvektivních bouří ve střední Evropě z let 2016 a 2017 je pozorován různými senzory dálkové detekce. Na základě hlášení z Evropské databáze nebezpečných jevů jsou bouře rozděleny do dvou katego- rií: nebezpečné bouře a bouře bez zaznamenaného nebezpečného jevu. Pomocí radarů, družicových přístrojů a sítě detektorů blesků jsou analyzovány průběhy různých charakteristik bouří, abychom zjistili jejich typické chování. Počet bles- kových výbojů v 5minutových intervalech a jeho změna upozorňuje na potenciální nebezpečnost bouře, proto byl v této práci navržen algoritmus pro detekci jeho náhlého nárůstu. Z jednotlivých případových studií vyplývá, že metody distanč- ních měření podávají komplexní informace o životních cyklech bouří. Klíčové proměnné pro odhad budoucí intenzity bouře jsou objektivně určeny mo- dely logistické regrese a regularizovanou regresí (elastická síť). Jejich schopnost predikce byla prokázána využitím celkem 53 proměnných z prvních 30, 60 a 90 minut sledovaného života bouře. Výsledky modelů naznačují, že nejdůležitějšími prediktory...
|
|
|
Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří
Valachová, Michaela ; Žák, Michal (vedoucí práce)
Název práce: Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří Autor: Michaela Valachová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Vývoj 60 izolovaných konvektivních bouří ve střední Evropě z let 2016 a 2017 je pozorován různými senzory dálkové detekce. Na základě hlášení z Evropské databáze nebezpečných jevů jsou bouře rozděleny do dvou katego- rií: nebezpečné bouře a bouře bez zaznamenaného nebezpečného jevu. Pomocí radarů, družicových přístrojů a sítě detektorů blesků jsou analyzovány průběhy různých charakteristik bouří, abychom zjistili jejich typické chování. Počet bles- kových výbojů v 5minutových intervalech a jeho změna upozorňuje na potenciální nebezpečnost bouře, proto byl v této práci navržen algoritmus pro detekci jeho náhlého nárůstu. Z jednotlivých případových studií vyplývá, že metody distanč- ních měření podávají komplexní informace o životních cyklech bouří. Klíčové proměnné pro odhad budoucí intenzity bouře jsou objektivně určeny mo- dely logistické regrese a regularizovanou regresí (elastická síť). Jejich schopnost predikce byla prokázána využitím celkem 53 proměnných z prvních 30, 60 a 90 minut sledovaného života bouře. Výsledky modelů naznačují, že nejdůležitějšími prediktory...
|
|
|
Rychlá měření magnetických signálů generovaných přírodními bleskovými výboji
Kolínská, Andrea ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kašpar, Petr (oponent)
Obsahem této práce je především analýza elektromagnetických signálů generovaných přírodními bleskovými výboji, a to konkrétně vlastností zpětných výbojů a iniciační fáze. Neméně důležitou součástí práce je shrnutí existujících poznatků o bleskových výbojích, podrobněji zaměřené na výsledky dřívějších výzkumů týkajících se zpětných výbojů a jejich iniciace. Díky analýze dat naměřených anténami SLAVIA z období od září 2013 do června 2014 jsme získali informace o vlastnostech 92 zpětných výbojů a 40 sekvencí iniciačních pulzů. U 63 % blesků byla amplituda největšího iniciačního pulzu menší než amplituda odpovídajícího zpětného výboje, přičemž poměr těchto amplitud vykazoval i sezonní změny. V letních měsících bylo zaznamenáno větší procento blesků, které měly amplitudu největšího iniciačního pulzu větší než amplitudu zpětného výboje. Průměrná doba mezi největším iniciačním pulzem a prvním zpětných výbojem byla přibližně 10 ms. Tato doba taktéž vykazovala sezonní změny a pro letní měsíce byla delší. U zpětných výbojů byla navíc zjištěna variabilita tvaru jejich pulzů na základě odlišných časů nárůstu, šířek pulzů či velikostí amplitud. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv hazardních EM polí na velké objekty
Klučka, Jaroslav ; Kovács, Peter (oponent) ; Řezníček, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simulací účinků elektromagnetického pole na letadlo pomocí počítačového programu PAM-CEM. Účelem simulace je ověřit podmínky pro umístění přístrojů a kabelů ve vybraných místech. Byly vybrány dvě vnější rušivé elektromagnetické pole: vyzařované pole o vysoké intenzitě HIRF a bleskový výboj. Při simulaci HIRF bylo letadlo ozařováno vnějším elektromagnetickým polem. Bylo sledováno rozložení elektromagnetického pole uvnitř letadla během ozáření. Dále byla měřena intenzita elektrického pole ve třech místech, kde se předpokládá umístnění citlivých elektronických zařízení. Při simulaci bleskového výboje byly brány v úvahu pouze nepřímé účinky blesku. Do pláště letadla byl zaveden proudový impuls a bylo sledováno rozložení povrchových proudů.
|
host ::
RSS.